Tělocvičná jednota Sokol byla v Golčově Jeníkově založena na ustavující valné hromadě dne 13. září 1899, už dne 18. října bylo zahájeno cvičení nejprve ve školní tělocvičně, později pak v letní tělocvičně u hostince Josefa Lehkého na Podskalí. Koncem roku 1899 měla jednota 54 činných a 40 přispívajících členů. V dalších letech cvičí už i žáci, vznikla knihovna, hrálo se i divadlo, do Sokola vstoupil i klub cyklistů a v roce 1904 se konala ustavující schůze ženského odboru. V roce 1905 se koná veřejné okrskové cvičení a v roce 1906 první Šibřinky. Jsou pořádány četné přednášky, vystoupil zde např. i Jaroslav Vrchlický. Od založení až do roku 1907 byl starostou jednoty Jan Thon, kterého pak vystřídal J. A. Chvála. V roce 1911 se spolkové sídlo přesunulo do hotelu Slunce, v roce 1912 se účastní 41 členů VI. všesokolského sletu. V roce 1914 měla jednota 118 členů. Během I. světové války se ale činnost v letech 1915-1918 omezila na minimum. V roce 1919 konstatuje XVII. valná hromada stav 121 členů, v témž roce je zvolen nový starosta MUDr. J. Sedláček. V roce 1921 má jednota rekordní počet 316 členů (z toho 46 z Vlkanče). Byla získána i biografická licence. Dne 25. června 1927 byla slavnostně otevřena sokolovna.  Jednota má 235 členů (z toho i pobočka v Bratčicích). Dorost upravil za sokolovnou letní cvičiště, byla přistavena dílna, zřízen plot, vybudováno tenisové hřiště a bylo upraveno i jeviště. V roce 1932 se konal v G. Jeníkově župní slet, bylo instalováno i vybavení pro stolní tenis a v témž roce se stal starostou František Pochman. Počet členů stoupl na 372 (z toho 78 káňat, tedy žáků). Možno obecně konstatovat, že v letech mezi dvěma válkami měla kromě cvičících oddílů, dospělých, dorostu a žactva i odbory: biografický, hostinský, tenisový, lyžařský, divadelní a zábavní. I když v tomto období byly v městě i jiné tělovýchovné spolky (čas od času vznikl nějaký klub sportovní nebo zde byly jiné organizace jako např. křesťansky zaměřený Orel či sociálnědemokraticky orientovaná DTJ- Dělnická tělocvičná jednota)  byl Sokol organizací nepochybně největší, nejaktivnější a s největším vlivem na život města. Vybudováním sokolovny ostatně vytvořil dosud jediné sportovní, kulturní a společenské centrum v městě. V roce 1937 se stala starostou PhMr. Štěpán Rybka, který byl v této funkci po nucené přestávce v II. světové válce, kdy byl Sokol v letech 1942-45 zakázán.

            V roce 1945 se činnost obnovuje, cvičí dospělí a dorost a především pro žactvo se v městě stalo hlavní náplní volného času dvakrát týdně chození do Sokola. V roce 1948 se zúčastnila z G. Jeníkova XI. všesokolského slet, do kroku účastníkům průvodu hrála i jeníkovská dechová hudba. V roce 1945 neobnovily svojí činnost Orel a DTJ a vedle Sokola tedy už existuje jen Klub českých turistů a fotbalový AFK, který v této době vybudoval fotbalové hřiště už v dnešní poloze. V roce 1948 jsou AFK i KČT nedobrovolně začleněny do Sokola. Činnost Sokola spočívá v 50.-70. letech v pravidelné cvičení základní   a rekreační tělesné výchovy (dvakrát týdně cvičí dospělí, dorost i žáci) a ve sportovní činnosti oddílu kopané. Zpravidla 4-5 mužstev v sezóně jednou týdně hraje a nejméně jednou týdně trénuje. Mužstvo A hraje v 50. letech krajskou soutěž Pardubického kraje a počátkem 60. let krajskou soutěž Východočeského kraje. Občas se objevuje obohacení činnosti i jinými sportovními odvětvími. V letech 1949-1952 je velmi aktivní oddíl lehké atletiky, který nemá v okolí konkurenci, Sýkora, Starý a Šafránek patří mezi nejlepší v kraji a Karel Štrobl byl několik let v absolutní republikové špičce v bězích na 60, 100 a 200 metrů. V 50.letech byl i úspěšný oddíl šachu, který reprezentoval jednotu v okresních či vyšších přeborech. Největším úspěchem oddílu byl postup mezi nejlepších 8 oddílů v přeboru DSO Sokol v šachu a pak utkání s Bohuslavicemi (okr. Náchod), kde se bojovalo o postup mezi nejlepší 4 v republice. Nejlepším místním šachistou byl Bohumil Hůlka, který reprezentoval republiku v korespondenčním šachu. Atleti hráli i házenou, občas se hrála v Jeníkově i košíková a byl zaznamenán i pokus o založení oddílu vzpírání. Začátkem 50.let se stává předsedou Tělovýchovné jednoty Sokol (došlo tedy i ke změně v terminologii) Karel Zlata, který vystřídal spolu s jednatelem Bohumilem Volným dřívější vedení Sokola představované Ing. Čeňkem Krumlem. V roce 1957 vznikl Československý svaz tělesné výchovy, jehož jednoty mohly zvolit libovolné názvy, jeníkovští zůstali u tradičního názvu Sokol. V 70. letech kromě základní tělesné výchovy zůstává v jednotě již jen oddíl kopané, v jeho čele stáli v letech 1966-1981 Jiří Hlína, Jan Turek, Václav Vobořil a Jiří Kořínek. Sokol nadále spravuje místní sokolovnu, která je stále jediným místním sportovním, společenským a kulturním centrem. Sokol v této době patří mezi nejaktivnější místní organizace s počtem okolo 300 členů. Jeníkovští Sokolové nechyběli v letech 1955-1985  na žádné celostátní spartakiádě. V roce 1975 zakládá Dr. Jaroslav Holý v Sokole odbor turistiky. Fotbalisté hrají v této době střídavě okresní přebor a občas i okresní soutěž. V roce 1981 odstupuje po 30 letech z funkce předseda Karel Zlata. Výbor byl výrazně omlazen, předsedou se stává Petr Pánek, který byl v roce 1982 vystřídán Františkem Pochmonem. Období od roku 1985 lze označit za „zlatou éru“ jeníkovského sportu, činných je totiž 8 odborů či oddílů: ZRTV (předsedkyně Zlatuše Špitálníková), turistika (předseda Dr. Jaroslav Holý), atletika (předseda MUDr. Václav Provazník), šachy (předseda Karel Čálek), volejbal (předseda Pavel Procházka), stolní tenis (předseda Alois Veselý) a tenis (předseda Oldřich Veselý). Činnost odboru turistiky je obohacena zejména vznikem Turistického oddílu mládeže (vedoucí Věra Holá). Jednota byla též dlouhá léta aktivním spolupořadatelem Běhu Městem Jarmily Kratochvílové.

            V roce 1990 tělovýchovná jednota Sokol, která se stala samostatným občanským sdružením získala do vlastnictví majetek ČSTV, tedy především sokolovnu. Záměr aby byla vedle školy postavena nová tělocvična a sokolovna se stala kulturním domem se nezdařil neboť ze slíbených 3,5 miliónu korun obdržela jednota nakonec jen 1 milión. Navíc několik jednotlivců založilo Tělocvičnou jednotu Sokol, která požádala o vydání sokolovny. Od této doby jsou v městě dvě sokolské jednoty, přičemž tělovýchovná jednota využila uvedenou částku k tomu aby vybudovala u Rochotníku víceúčelové zařízení včetně malé tělocvičny a ubytovny. Tělovýchovná jednota Sokol po odchodu ze sokolovny, který znamenal zánik řady oddílů, měla oddíl kopané, odbor turistiky a odbor základní a rekreační tělesné výchovy, několik let zde působil i oddíl ledního hokeje. Turistický oddíl mládeže úspěšně reprezentuje zejména v turistickém závodě mládeže a to i na celostátních přeborech. Fotbalisté hrají převážně okresní přebor, činné je i B mužstvo a mužstva dorostu a žáků. V nové tělocvičně se začíná občas hrát stolní tenis a začínají zde cvičit i různě velké oddíly základní a rekreační tělesné. V čele Tělovýchovné jednoty vystřídal v roce 1999 Františka Pochmona předseda Václav Řípa. Tělocvičná jednota Sokol, v jejímž  čele je od založení v roce 1991 do současné doby Ing. Pavel Kopecký, spravuje místní sokolovnu, kde se provozuje základní tělesná výchova a některé rekreační sporty. 

            Sokol v Golčově Jeníkově působí bez změny názvu více jak 100 let. Je po hasičích nejstarším místním spolkem a nepochybně byl v průběhu minulých desetiletí nejaktivnější a nejvlivnější místní společenskou organizací, po řadu let byl organizací s největší členskou základnou a výrazně ovlivňoval sportovní, tělovýchovný, společenský i kulturní život města.  

Dr. J.HOLÝ